Petr Habartův a jeho svět. Historie, archeologie a stavební historie nad dějinami Starého Města pražského ve středověku, in: FUMA X/2. Archeologie ve městě, Brno 2017, s. 219-231.

Please download to get full document.

View again

of 16
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Categories
Published
Petr Habartův and His World. History, Archaeology, and Building History of the Old Town of Prague History in the Middle Ages The study is divided into two parts. The first part uses the concrete example of the life of the Prague burgher Petr Habartův
  1 FORUM URBES MEDII AEVI X. Recenzované periodikum/Reviewed periodical ARCHEOLOGIE VE MĚSTĚ  Strategie, metodika, metody výzkumu, prezentace a ochrany archeologických památek URBAN ARCHAEOLOGY The strategies, methodology and methods of research, presentation   and protection of archaeological sitesČÍSLO 1 / ISSUE 1Úvod a antologie textů Ladislava Hrdličky a Miroslava Richtera Introduction and anthology of texts by Ladislav Hrdlička and Miroslav Richter ČÍSLO 2 / ISSUE 2Studie vzešlé z příspěvků s pražskou tématikou přednesených   na konferenci FUMA 2016 (Mělník, 1.–3. června 2016) Studies based on Prague themed papers presented   at the FUMA 2016 conference (Mělník, 1–3 June 2016) Vydává/Issues: obecně prospěšná společnost Archaia Brno ve spolupráci   s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i. a Národním památkovým ústavem Tato publikace je výstupem projektu Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy   DF13P01OVV014 podporovaného v rámci programu NAKI MK ČR v letech 2013–2017. Brno 2017 ARCHAIABRNO o. p. s.  2 FORUM URBES MEDII AEVI X./1–2 Recenzované periodikum/Reviewed periodical Vydavatel/Published by: Archaia Brno o. p. s. ve spolupráci   s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i.   a Národním památkovým ústavemAdresa redakce/Address: Bezručova 15, 602 00 BrnoE-mail: brno@archaiabrno.czHttp://www.archaiabrno.orgHttp://www.fuma.czTel.: 515 548 650Vedoucí redakce/Editor-in-chief: prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.Členové redakční rady/Editorial board: PhDr. Jiří Doležel, Mgr. Vojtěch Kašpar, Mgr. Jan Kypta, Ph.D.,   David Merta, Mgr. Marek Peška, prof. dr hab. Jerzy Piekalski,   PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D., PhDr. Rudolf Procházka, CSc.,   Mgr. Petra Sedláčková, Mgr. Martin Tomášek, Ph.D.,   Mgr. Michal Zezula, Ing. arch. Jaroslava ŽuffováTechnická redakce/Technical board: Mgr. Ivana Blažková, PhDr. Ivana Boháčová, Ph.D.,   Bc. Lucie Černá, Mgr. Lenka SedláčkováRecenzenti/Reviewers: Mgr. L. Čapek, Ph.D., PhDr. Z. DragounEditoři/Editors: PhDr. Ivana Boháčová, Ph.D., PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D.Překlady/Translations: Lucie KasíkováJazyková korektura/Language editing: Bc. Lucie ČernáSazba a gracká úprava/Typesetting and graphic design: Marcela Hladíková a Archaia Brno o. p. s.Obálka/Cover: Černá a alová s. r. o.Tisk/Print: Tiskárna PBtisk PříbramNáklad/Print run: 700 ksBrno 2017ISBN: 978-80-905546-7-2ISSN: 1803-1749 ARCHAIABRNO o. p. s.  3 ČÍSLO 1 / ISSUE 1Úvod a antologie textů Ladislava Hrdličky a Miroslava Richtera Introduction and anthology of texts by Ladislav Hrdlička and Miroslav Richter Ohlížení za archeologií měst v Čechách  / Recapitulation of Urban Archaeology in Bohemia   str. 7Jan Klápště Archeologický výzkum středověké Prahy  / Archaeological Research of Medieval Prague   str. 10Miroslav Richter – Zdeněk Smetánka České středověké město ve světle archeologických výzkumů  / Medieval Bohemian City in the Light of Archaeology Research   str. 13Miroslav Richter Ke vzniku Prahy (Odborné dobrozdání vypracované pro potřeby primátora hl. m. Prahy dr. Zdeňka Zusky)  / On the Origin of Prague   str. 20Miroslav Richter – Zdeněk Smetánka Strategie a taktika současného archeologického výzkumu v historickém jádru Prahy str. 22   Strategy and Tactics of Recent Archaeological Research in the Historical Core of PragueLadislav Hrdlička Archeologický výzkum Prahy  / Archaeological Research of Prague   str. 39Miroslav Richter Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky  / Remarks on the Chronology of Prague Medieval Ceramics   str. 42Ladislav Hrdlička Centrum raně středověké Prahy  / The Centre of Early Medieval Prague   str. 54Ladislav Hrdlička K proměnám středověké Prahy  / On the Changes of Medieval Prague   str. 77Ladislav Hrdlička Jak se měnila a rostla středověká Praha  / The Changes and Development of Medieval Prague   str. 84Ladislav Hrdlička ČÍSLO 2 / ISSUE 2Studie vzešlé z příspěvků s pražskou tématikou přednesených na konferenci FUMA 2016 (Mělník, 1.–3. června 2016) Studies based on Prague themed papers presented at the FUMA 2016 conference (Mělník, 1–3 June 2016) Přínos geologických oborů pro rekonstrukci řezů historickým nadložím. Příklad Pražského hradu str. 97   The Contribution of Geological Disciplines to the Reconstruction of Sections of Historical Overburden. The Prague Castle ExampleIva Herichová Příběhy rekonstrukčních řezů historickým nadložím Pražského hradu str. 108   The Stories of Reconstruction Sections of the Historical Overburden at Prague CastleIvana Boháčová Národní–Mikulandská, výzkum jednoho domovního bloku. Nástin transformace středověkého osídlení str. 125   na rozmezí Starého a Nového Města pražského ve světle aktuálních archeologických pramenů   Národní–Mikulandská, Research of a Block of Flats. An Outline of the Transformation of the Medieval Settlement   on the Boundaries of the Old and New Towns of Prague in the Light of Current Archaeological SourcesTomasz Cymbalak – Martin Musílek Výzkum a dokumentace vrcholně středověké stavby v Charvátově ulici v Praze str. 149   Research and Documentation of a High Middle Ages Structure on Charvátova Street in PragueTomasz Cymbalak – Jindřich Hodač – Matouš Semerád K vývoji a podobě historického nadloží Staroměstského náměstí v Praze str. 164   Příspěvek k mezioborovému výzkumu veřejných prostranství   On the Development and Situation of the Historic Overburden of Old Town Square in Prague. A Contribution to Interdisciplinary Research of Public SpaceJan Havrda – Petr Kočár – Romana Kočárová – Radka Kozáková – Jaroslav Podliska – Zdeňka Sůvová Dům čp. 510/I na Havelském trhu v Praze. Výsledky pokračujícího průzkumu str. 196   House No. 510/I on Havel Market in Prague – Continuing Research ResultsLadislav Bartoš – Michael Rykl Model poznání novoměstského měšťanského domu na základě písemných pramenů pražské novoměstské kanceláře str. 210   Archive Studies of a Townhouse – Theoretical Model for Understanding ItKateřina Samojská Petr Habartův a jeho svět. Historie, archeologie a stavební historie nad dějinami Starého Města pražského ve středověku str. 219   Petr Habartův and His World. History, Archaeology, and Building History of the Old Town of Prague History in the Middle AgesMartin Musílek Vzpomínka na Ladislava Hrdličku v kontextu komplikovaných sídelních stratigraí na pražské Malé Straně str. 232Jarmila Čiháková Seznam autorů  / List of authors   str. 240 Obsah   219 V úterý 3. září roku 1409 zažívali obyvatelé pražských měst velkou radost. Den před tím pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburku vydal prohlášení, v němž se přihlásil spolu s celou českou církví k nedávno zvolenému papeži Alexandru V. Lidé se domnívali, že rozkol v církvi je zažehnán. Zdálo se být jen otázkou času, kdy budou dopadeni a uvězněni dva zbývající papeži, kteří byli pisánským koncilem zbaveni svých úřadů. Většina obyvatel Prahy se oddala radostné zprávě a našlo by se pouze málo osob, které by v danou chvíli nevěřily ve znovusjednocení církve a v denitivní ukončení papež-ského schizmatu. Překotný vývoj následujících dní, týdnů a let však ukázal, že události nakonec vzaly zcela jiný spád. Nyní však byly pod dojmem slavnostního okamžiku slaveny mše ve všech pražských kostelích a klášterech, třikrát bylo zvoněno na staroměstském orloji a v ulicích byly zapalovány před domy slavnostní ohně, kterých mělo být dle dobového zpravodaje na 600. Při této příležitosti projížděl městem až do pozdních večerních hodin za zvuků hudby slavnostní průvod v čele s Petrem Habartovým od Bílého lva, toho času purkmistrem, spolu s dalšími konšely a trubači (průběh slavnostních oslav v Praze zmiňuje Kronika česká lipská  , dnes uložena v Universitätsbibliothek Leipzig, Inv. Nr. 176, fol. 67r-68v, zápis na fol. 68r, jejíž text byl vydán v FRB VII, 7; Tomek 1875, 473–474; srov. Šmahel 1996, 239; politické události v zemi přehledně nastínil Čornej 2000, 116–133; obr. 1a, b ). S Petrem Habartovým (doložen v letech 1394–1414) se setkáváme na vrcholu jeho politické kariéry, ve chvíli, v níž zastával post staroměstského purkmistra. Jistě se jednalo o zjitřený okamžik, kdy jej znal takřka každý obyvatel města. S tím však ostře koresponduje velmi malé množství pramenů, které se k jeho osobě dochovaly. Petra Habartova tak lze považovat na přelomu 14. a 15. století za typického představitele staroměstského měšťana. Podobných „bezejmenných“ měšťanů, kteří však významným způsobem ovlivňovali chod a utváření města, známe v dané době stovky, ne-li tisíce.Předkládaná studie je rozdělena do dvou pomyslných rovin. V té první se společně pokusíme na konkrétním příkladu Petrova života ukázat, jak vypadal svět pozdně středověkého měšťana. Nepůjde ale o vyčerpávající biograi pražské rodiny Habartů, ale Petr se stane vítaným průvodcem, který nám ukáže různé typy písemných pramenů, o něž se může-me opírat při rozkrývání života obyvatel středověkých měst, včetně jejich specické a mnohdy velmi limitující schopnosti výpovědi. Kritické zhodnocení Tomkových Základů starého místopisu Pražského   (Tomek ed. 1866) a dalších písemnos-tí, to vše na konkrétním příkladě života jedné měšťanské rodiny, snad kolegům z příbuzných oborů napomůže v lepší orientaci v dochovaných pražských středověkých písemných pramenech. Ohlédnutí se do minulosti Starého Města pražského by však nikdy nebylo úplné bez reexe archeologických a stavebněhistorických výzkumů, které dnes k poznání městských dějin přinášejí velké množství nových poznatků. Nedílnou součástí příspěvku proto bude také druhá rovina, jež bude věnována několika konkrétním zamyšlení nad střetáváním a míjením se výpovědi písemných a hmotných pramenů.Petr Habartův byl členem již třetí generace rodu usazeného ve městě ( obr. 2 ). Kraječ sukna Habart, první známý přísluš-ník rodiny, se na Starém Městě pražském objevuje již v první polovině 14. století, když si roku 1333 zakoupil za 100 kop grošů dům nejisté polohy Na Perštýně (Tomek ed. 1866, 237; LIBER VETUSTISSIMUS, fol. 33v). 1)   Mezi lety 1350 až 1358 zasedal několikrát v městské radě (Tomek 1905, 64–66; srov. Schubert ed. 1901, č. 770, 95; LE VII, 330). Roku 1356 získal od Mikuláše Rotleva dvůr v Přezleticích se vším příslušenstvím a ročním platem 6 kop grošů (AČ 28, 167; Tomek 1892a, 426, 472). Naposledy se připomíná patrně roku 1360 (Emler ed. 1870, 71). 2)  Kraječ suken Habart patřil vedle dalších bohatých řemeslníků Seidlina kramáře nebo Lva krejčího k horní vrstvě měst-ského obyvatelstva. Ve městě a na venkově vlastnili tito řemeslníci velké majetky, pravidelně zasedali v městské radě a udržovali obchodní, přátelské a příbuzenské vztahy s příslušníky tzv. starých patricijských rodin (srov. například   Schubert ed. 1901, č. 375, 35). Společenský vzestup kraječe sukna Habarta znovu potvrzuje, že v Praze nelze hovořit o patriciátu tak, jak je tento pojem denován v zahraniční literatuře. Jeho příklad také ukazuje odjinud známou skuteč-nost, že horní vrstva obyvatelstva některých měst nebyla uzavřená, ale naopak prostupná, když umožňovala – podobně  jako ta pražská – vzestup také bohatým řemeslníkům a živnostníkům. Jak už to v Čechách bývá, za hlavní znak dobré-ho postavení byly považovány peníze (Musílek 2015a, 221–226; srov. Musílek 2016a, 79–90). Dle vlastněných majetků soudě, Habart a jeho potomci patřili k nejzámožnějším vrstvám pražských obyvatel, což jim zaručilo členství v okruhu městské honorace. Petr Habartův and His World. History, Archaeology, and Building History of the Old Town of Prague History in the Middle Ages The study is divided into two parts. The rst part uses the concrete example of the life of the Prague burgher Petr Habartův (recorded 1394–1414) to show what the city life was like in the Late Middle Ages. Petr thus becomes a welcome guide who presents various kinds of written records that support us when disclosing the life of medieval town citizens, including their specic and many times rather limited ability to provide information. Nonetheless, the look back into the past of the Old Town of Prague would not be complete without the reection of archaeological and building his-tory research which introduces much new knowledge and interpretations about town’s history. Therefore, the second part of the study is inseparable; it is dedicated to the reection about where the records of written and material sources converge and differ. Klíčová slova/keywords  Praha/Prague – Staré Město pražské/Old Town of Prague – sociální dějiny/social history – městské dějiny/municipal history – městské knihy/municipal books – písemné prameny/written sources – struktura městského obyvatelstva/ structure of town inhabitants – Václav Vladivoj Tomek Petr Habartův a jeho světHistorie, archeologie a stavební historie   nad dějinami Starého Města pražského   ve středověku Martin Musílek  1)   Dům patrně vlastnil ještě roku 1357, pro- tože právě v tomto roce měšťan Řehák zakoupil od Micka řečeného Majnušův (Meynusii) dům nejisté polohy v dnešní Bartolomějské ulici, jehož poloha se uvádí poblíž domu Habarta (prope Habardi; Tomek ed. 1866, 102, 250). 2)   Není ale jisté, zda v zápise vedle Matěje z Prahy, Zdeňka a Mikuláše skutečně vystupuje náš Habart. Podobně neví- me, zda k Habartovi kraječi suken lze vztáhnout záznam, v němž roku 1382 Henslin Albertův prohlásil na měst- ském soudu platy na některých staro- městských domech, mezi nimiž měl být také dům jakéhosi Habarta nejisté polohy na Staroměstském náměstí (Teige ed. 1910, 289).  Petr Habartův a jeho svět. Historie, archeologie a stavební historie nad dějinami Starého Města pražského ve středověku Martin Musílek  220 Také Habartovi synové Jindřich (v písemných pramenech doložen mezi lety 1364–1382) a Oldřich (1364–1396) ve městě zaujímali významné postavení. Nejpozději roku 1366 byla dokončena jedna ze stavebních fází Staroměstské radnice, jejíž součástí byla nejstarší dochovaná znaková galerie ( obr. 3a, b ). Nacházejí se v ní erby konšelů, kteří v dané době zasedali v městské radě. Shodou okolností mezi nimi nechyběl ani Jindřich Habartův, díky čemuž se Habartovský rodinný erb – v červeném poli štítu bílá divoká kočka směřující hlavou do pravého kouta – dostal do okruhu prominentních a vlivných staro-městských rodů (Musílek 2018/v tisku). Významné postavení rodiny ve městě nalezlo odraz také v její honosné reprezentaci na nejvýznamnějších městských stavbách. Bratři vlastnili domy v dnešní ulici Na Perštýně a některé další majetky jak na Starém (čp. 349a,b/I, čp. 445/I, dům neznámé polohy u sv. Jiljí, Tomek ed. 1866, 34, 86, 235), tak na Novém Městě pražském (čp. 15b/II, sla-dovna čp. 139l/II, Tomek ed. 1870, 70, 112). Podobně jako jejich otec zasedali v městské radě a Jindřich Habartův se několikrát zaručil za do města nově   příchozí měšťany (Tomek 1905, 67, 71, 72; Mezník 1990, 124 pozn. 126; srov. LIBER VETUSTISSIMUS, fol. 102v). Roku 1365 vystupuje jako ručitel Chvala,  jenž se jmenuje jako Jindřichův osobní švec (LIBER VETUSTISSIMUS, fol. 100v). 3)   Na svého farníka Jindřicha Habartova si na počátku osmdesátých let 14. století stěžoval Jan, plebán od sv. Štěpána ve zdi. Dle Janovy výpovědi půjčoval Jindřich Habartův peníze na úrok, často prý společně s Židy. Farář si stěžoval také na to, že v době jeho působení v kostele někdy neviděl Jindřicha přijímat svátost oltářní a do kostela prý měšťan vstupoval pouze o nejvýznam-nějších svátcích (VISITAČNÍ PROTOKOL, 66).Zůstává otázkou, do jaké míry lze farářovu výpověď považovat za věrohodnou a do jaké míry mohla být naopak motivována osobní záští. Z jiných pramenů ale víme, že staroměstští měšťané i přes výslovné zákazy církve a městské samosprávy i nadále půjčovali peníze nebo se věnovali úvěrovým obchodům – ať již zřejmým, nebo skrytým – mnohdy dokonce i ve spolupráci s Židy. Zisk byl velmi lákavý a spolupráce oboustranně výhodná, proto ji nemohly zamezit ani přísné tresty (Musílek 2012, 126–129; srov. Musílek 2015a, 110). Výpověď faráře však potvrzuje také skutečnost, že zámožní staroměstští řemeslníci se vedle provozování vlastního řemesla věnovali velkoobchodu nebo peněžnímu podnikání (Musílek 2016a, 84, pozn. 14).Vzhledem k nedostatku písemných pramenů prozatím nevíme, v jakém příbu-zenském vztahu byli k rodině Václav a Mikuláš Habartův, kteří se na Starém Městě pražském zmiňují roku 1382 ve visitačním protokolu Pavla z Janovic a v Soudních aktech pražské konzistoře   (VISITAČNÍ PROTOKOL, 125; SA I, 283, 285; SA II, 153). Je otázkou, zda se jednalo o mladší bratry Jindřicha a Oldřicha, nebo pravděpodobněji o jejich potomky. Přestože vlastnili dům v Praze na Újezdě ve farnosti kostela sv. Jana, oba se výslovně zmiňují jako staroměstští měšťané ( Nicolaus et Wenceslaus Habardi, cives Maioris civitatis Pragensis  ), lze je tedy pravděpodobně započítat do rodiny Habartů. Za zmínku snad stojí skutečnost, že v domě na Újezdě měli přechovávat ženy podezřelé z prostituce (VISITAČNÍ PROTOKOL, 125). Z této doby však nemáme docho-vány městské knihy a jakékoliv prosopogracky laděné studie jsou proto pro toto období velmi obtížné, neřkuli až na výjimky zcela nemožné.Vše ztěžuje ještě skutečnost, že křestní jméno Habart sice nebylo v pražském souměstí zcela běžné, v průběhu 14. a první poloviny 15. století jej však užívala celá řada tamních měšťanů. Součástí staroměstské rodiny jistě nebyl Habart neboli Habartík z Chrasti, ani Habart z Mladé Boleslavi, jehož vdova Kateřina se často připomíná převážně na Novém Městě pražském (Tomek ed. 1866, 176, 177, 187; 1870, 79, 250). Činorodá Kate-řina však udržovala kontakty také se zámožnými staroměstskými měšťany, například s dvorním apatykářem Václava IV. Ludvíkem z Florencie (Tomek ed. 1870, 250). Na Novém Městě se připomíná ještě Stanislav Habart, kožešník Ješek a další osoby označené přídomkem Habart/Habartův (Tomek ed. 1870, 162, 230, 287 aj.; SA II, 172). Petr Habartův se ve městě zmiňuje poprvé až roku 1394 jako bývalý majitel domu nejisté polohy na Karlově blíže měst-ských zdí. Dům ležel při městských hradbách někde mezi Botičem a bývalou Svinskou bránou ( Petr Habarth  , Tomek ed. 1870, 280, 328). Také on zasedal v souladu s rodovou tradicí několikrát v městské radě a dne 3. září roku 1409 vykoná-val úřad purkmistra (Tomek 1905, 74; srov. Mezník 1990, 124, pozn. 126). Jako konšel často svědčil na pořízeních svých spoluměšťanů. Například roku 1408 potvrdil spolu s dalšími staroměstskými konšely nákup věčného platu na jedné z vinic Zderazského kláštera staroměstským měšťanem Marešem Šrámem ( Petrus Habart  , Schubert ed. 1901, č. 501, 57). Podobných zpráv se do dnešních dnů dochoval pouhý zlomek, i když nemusíme pochybovat o tom, že péče o věci veřejné zabírala Petrovi v době, kdy zasedal v městské radě, hodně času (Musílek 2016b, 14–15).Roku 1405 se bratrstvu kraječů sukna navrátil pronajatý dům čp. 753a/I na Starém Městě pražském kvůli neplacení na domě váznoucí renty (Mendl 1932, 358). Jako čelní představitelé bratrstva-fraternitas jsou uvedeni Čeněk kraječ sukna Obr. 1a, b    Průběh slavnostních oslav v Praze na počátku září 1409 zmiňuje Kronika česká lipská, která zachycuje události z let 1342 až 1411 (  a   ). Na fol. 68r se nachází zápis, který popisuje slavnostní jízdu purkmistra Petra Habartova od Bílého lva městem (Petrus Habhardus de Albo leone) (  b   ). Dnes je rukopis s textem kro- niky uložen v Universitätsbibliothek Leipzig, Inv. Nr. 176, fol. 67r-68v. 3)   Ondřej Habartův ještě roku 1396 ručil na pořízení Hanuše řečeného Leygeb (Schubert ed. 1901, č. 763, 93–94). ab
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks